Bezpístová revoluce
Pokud není samonabíjecí nebo automatická zbraň určena pro náboj relativně nízkého výkonu musí být závěr buď nějak brzděn, nebo dokonce během části výstřelu napevno uzamčen. Poté co tlak plynů v hlavni poklesne je závěr odemčen, začne se pohybovat, extrahuje použitou nábojnici a dopraví do hlavně další náboj. K uzamčení dochází při dojezdu závěru do přední úvrati. Odemčení může být realizováno různými způsoby, jedním z nich je ovládání pomocí odběru spalin. V určité vzdálenosti od komory je v hlavni příčný kanálek, který odvede část plynů vzniklých při výstřelu a ve vhodný okamžik použije jejich energii k odemčení závěru. Obvyklé systémy používají k přenosu implsu síly píst. Píst pohne nosičem závorníku, ten během části své dráhy, která se nazývá podkluz zapůsobí na část závěru zvanou závorník, který spojuje závěr s hlavní nebo pouzdrem závěru. Tím dojde k odemčení závěru, ten jako celek vytáhne a vyhodí nábojnici atd.
Ovšem pan Stoner si uvědomil, že pokud vhodně uspořádáme závěr jako takový, nemusíme použít píst a odvádět spaliny pak lze z hlavně rovnou do sestavy závěru. Výhody jsou zřejmé: nižší hmotnost zbraně jako celku a mnohem menší hmotnost pohyblivých dílů, která se projeví ve zvýšené přesnosti střelby. U pušky AR je uzamčení vyřešeno otočením závorníku. Tělo závorníku je obepnuto nosičem závorníku a na závorníku jsou těsnicí kroužky, podobné kroužkům pístu spalovacího motoru. A tak plyny současně pohybují nosičem závorníku vzad a tlačí závorník opačným směrem. Nevýhody jsou také jasné, horké plyny zbytečně tepelně zatěžují systém pušky a také zvyšují jeho znečištění. To se negativně projevilo na spolehlivosti nových a nevyzkoušených zbraní během vietnamského konfliktu. Nakonec byla většina chyb odstraněna a dnešní zbraně, ať již civilní nebo vojenské, se od tehdejších pušek liší nejen konstrukcí, ale i tolerancemi v nichž jsou vyrobeny a dokonce i použitými materiály či výrobními technologiemi. Přes to všechno, volání po změně systému označovaného zkratkou DI (Direct Impingement) nikdy neustalo.
Přichází Gas Piston System
Direct Impingement systém pracuje v zásadě velmi dobře u samonabíjecích zbraní. Ovšem střelba dávkou, to už je jiná! Pokud postupuje střelec racionálně a má možnost nechat zbraň odpočinout, není to zlé. Přestřelky bagdádského, nebo kábulského typu však dávají konstrukci pušek velmi zabrat. Není tedy divu, že se objevily návrhy na změnu ve prospěch klasičtějšího systému. A tak začaly jak houby po dešti vznikat pušky AR adaptované na systém používající k přenosu impulsu síly píst. Plyny odvedené z hlavně tedy působí na píst, ten se „opře“ do nosiče závorníku, a dále postupuje funkční cyklus zbraně jako u předcházejícího systému. A vše se stalo krásným,chytrým spolehlivým… Nu tedy nestalo…
Pochopitelně, že pro vojenské zbraně střílející dávkou se jedná o prvek který opravdu podstatně zvýší spolehlivost. Ale jak autor těchto řádků, tak i většina z vás, kteří je právě teď čtete nebude bojovat s povstalci v džunglích a pouštích světa. Dokonce ani ti kteří mají zbraně pro případ nějakých nepokojů, asi nebudou předpokládat dlouhý pobyt mimo možnost postarat se alespoň trochu slušně o svoji zbraň. A kromě zvýšené hmotnosti a snížení přesnosti nastává u zbraní s plynovým systémem ještě další problém. Každý výrobce má nejen svůj systém jak je píst a odběr plynu uspořádaný, ale ke zbrani každého výrobce je potřeba použít původní díly, nelze tedy zaměnit například předpažbí. To omezuje možnosti případného vylepšování a personalizace zbraně. Tedy právě to, co je jedním z největších půvabů systému AR. Takže ačkoliv je použití pístu pro vojenské aplikace asi dobrým krokem, pro civilní a zejména sportovní střelce je Direct Impingement systém stále velmi dobrou volbou.
Stále to nestačí? Žádný problém, přijďte na naši střelnici a dozvíte se více.
