Hlavní role většiny taktických řemenů spočívá právě v úlevě vašim pažím, neboť rovnoměrně rozloží váhu na hruď. Další výhodu představuje samotné uchycení, díky němuž můžete zbraň kdykoliv pustit z rukou a provádět jinou činnost, zatímco puška zůstává neustále na dosah. S kvérem zavěšeným na popruhu lze třeba aplikovat zdravotnické prostředky zraněnému kolegovi, připravit si jídlo nebo dohledat aktuálně požadovanou výbavu v sumkách.
Jednoboďáky a dvouboďáky
Nejobvyklejším rozlišovacím prvkem taktických popruhů bývá počet uchycujících bodů. Jednobodové řemeny se zpravidla ke zbrani připevňují v oblasti pažby a po „upuštění“ zůstává zbraň viset přímo pod ramenem, takže ji snadno a rychle opět uchopíte. Primárně jsou popruhy s jedním bodem určeny pro lehčí a kratší typy jako karabiny, osobní obranné zbraně PDW (Personal Defense Weapons) či samopaly. Delší puška zavěšená na jediném místě totiž překáží při pohybu – jak autorovi potvrdil i voják, který si přál zůstat v anonymitě: „Osmapadesátka nebo BREN na jednoboďáku tluče člověka do rozkroku a motá se mezi nohama. Když zakleknete nebo se ohnete, hlaveň se pravděpodobně zapíchne do země.“
Oblibě se popruhy s jedním uchycujícím bodem těší hlavně při CQB (Close Quarters Battle – boji na krátkou vzdálenost obvykle v uzavřených prostorách), kde střelec v krátké době několikrát střídá pušku a pistoli a k oběma se potřebuje bleskově i nekomplikovaně dostat. Někteří uživatelé přes uvedené výtky preferují jednobodové popruhy také v terénu, kde oceňují jejich jednoduchost, intuitivní použití i snadnou ovladatelnost zbraně.
Dvoubodové popruhy představují dlouhodobě nejrozšířenější klasiku. Uchycují se na krajní body pušky – tedy pažbu a hlaveň/předpažbí – čímž tak trochu připomínají třeba popruh na kytaře. Solidně rozloží hmotnost i u těžšího kousku a nabízejí asi nejrozumnější kompromis mezi pohodlím a dostupností zbraně. Pouhým přetočením si pušku snadno přesunete na záda, při nesení na hrudi nezapomeňte na precizní nastavení délky – příliš krátký popruh bude škrtit, zbytečně prodloužený neumožní zbraň v nouzi okamžitě popadnout a přiložit k líci.
Se třemi úchyty
„Tříboďáky“ nejsou zdaleka pro každého, protože jejich adekvátní nasazení zabere méně zkušenému uživateli dost času i přemýšlení. Zavěsit na sebe zbraň vybavenou takovým řemenem v rychlosti či stresu se na první pokus povede málokdy a aby člověk získal rutinní návyky, musí si pohyby natrénovat a délku jednotlivých částí pečlivě nastavit. Někteří střelci si stěžují i na to, že tříbodové popruhy bývají tenčí než dvoubodové, takže se silněji zařezávají do svalů.
Čeká-li vás delší přesun, při němž nepotřebujete mít pušku neustále v pohotovosti, bývá její upevnění tříbodovým popruhem na záda poněkud složitější. Při samotné akci naopak jeho klíčový benefit spočívá v maximální dostupnosti zbraně i po jejím upuštění – třetí bod zajistí, že puška zůstane stále na prsou. Za rychlejší chůze či běhu v terénu se zbraň také nekývá ze strany na stranu, jak se občas stává u „dvouboďáku“. Obecně ale platí (jako ostatně u kteréhokoliv vybavení), že žádná varianta není lepší nebo horší – je třeba si s konkrétní zbraní vyzkoušet, který typ uchycení vám nejlépe vyhovuje, a držet se ho. Nejmodernější tříbodové modely navíc mnohdy disponují speciálními sponami, po jejichž rozepnutí se řemen promění na jednobodový.
Při výběru ponosového popruhu nezapomeňte ani na další důležité parametry – třeba barvu odpovídající povrchové úpravě vaší pušky. U propracovanějších modelů bývá samozřejmostí rychloodepínací přezka, díky níž zbraň jedním stiskem okamžitě uvolníte a můžete používat bez omezení délkou řemenu. Většina střelců preferuje širší popruhy, které lépe rozloží hmotnost, některým však už šířka 50 mm odpovídající bezpečnostnímu pásu v autě překáží a necítí se v takovém „opásání“ komfortně. Sáhnete-li po užším provedení (kromě zmíněného rozměru se nejčastěji objevuje 30 a 40 mm), doporučujeme zvolit výrobek s gumovým polstrováním.
Malé, ale šikovné
Závěrem dodejme, že sebelepší popruh by byl střelcům k ničemu, kdyby ho neměli jak ke zbrani přichytit. Nejčastěji se užívá tzv. QD poutko, jímž se řemen provleče. K pušce se pak oko upevní pomocí nejrůznějších adaptérů třeba pro Picatinny lištu nebo modulární systém KeyMod či M-LOK. Do dřevěných pažeb (jako u AK-47) lze poutko navrtat, k jeho spojení s trubkou stavitelné pažby (platforma AR-15 a další) pomáhá objímka kruhového tvaru. Výhodou QD poutek je nicotná váha několika gramů, odolná hliníková slitina nebo ocel a rozsah rotace 360 stupňů, díky níž se popruh vždy přizpůsobí poloze a úchopu střelce.
