S puškou na hrudi

Ačkoliv se v konstrukci útočných pušek ve stále větší míře uplatňují moderní lehké materiály, každá zbraň přece jen něco váží. Zatímco při střelbě nezbývá než celou hmotnost znásobenou zpětným rázem „vstřebat“ rukama, při přesunech představují šikovného pomocníka ponosové popruhy.

Published 16.05.2024 / RaptorX

Hlavní role většiny taktických řemenů spočívá právě v úlevě vašim pažím, neboť rovnoměrně rozloží váhu na hruď. Další výhodu představuje samotné uchycení, díky němuž můžete zbraň kdykoliv pustit z rukou a provádět jinou činnost, zatímco puška zůstává neustále na dosah. S kvérem zavěšeným na popruhu lze třeba aplikovat zdravotnické prostředky zraněnému kolegovi, připravit si jídlo nebo dohledat aktuálně požadovanou výbavu v sumkách.

Jednoboďáky a dvouboďáky

Nejobvyklejším rozlišovacím prvkem taktických popruhů bývá počet uchycujících bodů. Jednobodové řemeny se zpravidla ke zbrani připevňují v oblasti pažby a po „upuštění“ zůstává zbraň viset přímo pod ramenem, takže ji snadno a rychle opět uchopíte. Primárně jsou popruhy s jedním bodem určeny pro lehčí a kratší typy jako karabiny, osobní obranné zbraně PDW (Personal Defense Weapons) či samopaly. Delší puška zavěšená na jediném místě totiž překáží při pohybu – jak autorovi potvrdil i voják, který si přál zůstat v anonymitě: „Osmapadesátka nebo BREN na jednoboďáku tluče člověka do rozkroku a motá se mezi nohama. Když zakleknete nebo se ohnete, hlaveň se pravděpodobně zapíchne do země.“

Oblibě se popruhy s jedním uchycujícím bodem těší hlavně při CQB (Close Quarters Battle – boji na krátkou vzdálenost obvykle v uzavřených prostorách), kde střelec v krátké době několikrát střídá pušku a pistoli a k oběma se potřebuje bleskově i nekomplikovaně dostat. Někteří uživatelé přes uvedené výtky preferují jednobodové popruhy také v terénu, kde oceňují jejich jednoduchost, intuitivní použití i snadnou ovladatelnost zbraně.

Dvoubodové popruhy představují dlouhodobě nejrozšířenější klasiku. Uchycují se na krajní body pušky – tedy pažbu a hlaveň/předpažbí – čímž tak trochu připomínají třeba popruh na kytaře. Solidně rozloží hmotnost i u těžšího kousku a nabízejí asi nejrozumnější kompromis mezi pohodlím a dostupností zbraně. Pouhým přetočením si pušku snadno přesunete na záda, při nesení na hrudi nezapomeňte na precizní nastavení délky – příliš krátký popruh bude škrtit, zbytečně prodloužený neumožní zbraň v nouzi okamžitě popadnout a přiložit k líci.

Se třemi úchyty

„Tříboďáky“ nejsou zdaleka pro každého, protože jejich adekvátní nasazení zabere méně zkušenému uživateli dost času i přemýšlení. Zavěsit na sebe zbraň vybavenou takovým řemenem v rychlosti či stresu se na první pokus povede málokdy a aby člověk získal rutinní návyky, musí si pohyby natrénovat a délku jednotlivých částí pečlivě nastavit. Někteří střelci si stěžují i na to, že tříbodové popruhy bývají tenčí než dvoubodové, takže se silněji zařezávají do svalů.

Čeká-li vás delší přesun, při němž nepotřebujete mít pušku neustále v pohotovosti, bývá její upevnění tříbodovým popruhem na záda poněkud složitější. Při samotné akci naopak jeho klíčový benefit spočívá v maximální dostupnosti zbraně i po jejím upuštění – třetí bod zajistí, že puška zůstane stále na prsou. Za rychlejší chůze či běhu v terénu se zbraň také nekývá ze strany na stranu, jak se občas stává u „dvouboďáku“. Obecně ale platí (jako ostatně u kteréhokoliv vybavení), že žádná varianta není lepší nebo horší – je třeba si s konkrétní zbraní vyzkoušet, který typ uchycení vám nejlépe vyhovuje, a držet se ho. Nejmodernější tříbodové modely navíc mnohdy disponují speciálními sponami, po jejichž rozepnutí se řemen promění na jednobodový.

Při výběru ponosového popruhu nezapomeňte ani na další důležité parametry – třeba barvu odpovídající povrchové úpravě vaší pušky. U propracovanějších modelů bývá samozřejmostí rychloodepínací přezka, díky níž zbraň jedním stiskem okamžitě uvolníte a můžete používat bez omezení délkou řemenu. Většina střelců preferuje širší popruhy, které lépe rozloží hmotnost, některým však už šířka 50 mm odpovídající bezpečnostnímu pásu v autě překáží a necítí se v takovém „opásání“ komfortně. Sáhnete-li po užším provedení (kromě zmíněného rozměru se nejčastěji objevuje 30 a 40 mm), doporučujeme zvolit výrobek s gumovým polstrováním.

Malé, ale šikovné

Závěrem dodejme, že sebelepší popruh by byl střelcům k ničemu, kdyby ho neměli jak ke zbrani přichytit. Nejčastěji se užívá tzv. QD poutko, jímž se řemen provleče. K pušce se pak oko upevní pomocí nejrůznějších adaptérů třeba pro Picatinny lištu nebo modulární systém KeyMod či M-LOK. Do dřevěných pažeb (jako u AK-47) lze poutko navrtat, k jeho spojení s trubkou stavitelné pažby (platforma AR-15 a další) pomáhá objímka kruhového tvaru. Výhodou QD poutek je nicotná váha několika gramů, odolná hliníková slitina nebo ocel a rozsah rotace 360 stupňů, díky níž se popruh vždy přizpůsobí poloze a úchopu střelce.

Podobné články

Copyright © 2024 Activity Prague s.r.o.