Colty z meteoritu
Dvojice nejdražších pistolí historie se zrodila v dílnách americké společnosti Cabot Guns. Sada klonů Coltu M1911 nese název Big Bang Pistol Set a je vyrobena z kusů meteoritu Gibeon, objeveného ve 30. letech 19. století v Namibii. Materiálu starému 4,5 miliardy let odpovídá astronomická cena – Cabot Guns ohodnotila „pistole velkého třesku“ na 4,5 milionu dolarů (přes 100 milionů korun).
Jde o první funkční střelné zbraně ze suroviny mimozemského původu. Zbrojovka jejím výběrem navázala na tradici trvající po staletí – už v dávných dobách totiž Gibeon nalezli příslušníci domorodého kmene Namů a začali si z něj vyrábět nástroje i zbraně.
Práci na dvojici pistolí ráže .45 ACP zahájili řemeslníci Cabot Guns v roce 2015. Využili složení meteoritu z odolné slitiny železa a niklu, díky níž mohli z vesmírného materiálu vytvořit všechny součástky s výjimkou spouště a bushingu (vyjímatelné objímky) hlavně. Při zpracování silně namáhaných dílů vsadili na technologii svařování elektronovým paprskem. Povrchová úprava má zvýraznit atraktivní kresbu meteoritu, a na rámu tak zůstala zachována původní struktura. Střenky jsou leštěné.
V roce 2018 se na internetu objevila informace, že Cabot Guns dává set do aukce. Enormní cenovka ale zřejmě sběratele odradila, protože i dnes najdete Big Bang Pistol Set na www.cabotguns.com – s poznámkou, že aktuální cenu sdělí na vyžádání.
Perly aukčních síní
Historické pistole se na aukcích čas od času prodají za astronomické částky a my se podíváme hned na tři kousky. Tím prvním je „führerova zlatá zbraň“ neboli zlacený Walther PP v ráži 7,65 mm. Hitler jej v roce 1939 obdržel jako dar od majitelů zbrojovky k 50. narozeninám. Vkusné zbraně si vážil a uchovával ji v zásuvce psacího stolu svého mnichovského bytu. Někdy se udává, že právě touhle pistolí spáchal v Berlíně sebevraždu, avšak příběh má trhlinu – jistý americký voják ji našel ve zmíněném příbytku. Mnohokrát změnila majitele a roku 1987 putovala do aukce, kde ji anonymní kupec vydražil za 114.000 dolarů (přes 2,5 milionu korun).
Podstatně hlouběji sáhl kupec do kapsy za pár soubojových pistolí s křesadlovými zámky, jež patřily venezuelskému generálu Simonu Bolívarovi. Jejich hodnota vychází právě ze vztahu k politikovi a vojevůdci, který je vnímán jako hrdina boje proti španělské nadvládě, a roku 2004 se v New Yorku vydražily za 1.687.500 dolarů (téměř 38 milionů korun).
Vrchol žebříčku obsadila dvojice sedlových pistolí George Washingtona. Získal je darem od francouzského spojence, markýze de La Fayetta, a používal během války za nezávislost na Velké Británii. Právě fakt, že z obou kousků prokazatelně střílel první americký prezident, je činí unikátními. Navíc jsou zdobeny rokokovými rytinami, takže jde i o umělecké dílo. V roce 2002 koupila pistole za 1.986.000 dolarů (44,6 milionu korun) Nadace Richarda Kinga Mellona a darovala je muzeu, aby skvosty mohl obdivovat každý zájemce o historii.
Kolibřík do kapsy
Za nejmenší pistoli pro náboj se středovým zápalem bývá považován 2,7mm Kolibri Car Pistol. „Kolibříka“ v roce 1910 sestavil rakouský hodinář Franz Pfannl a nechal si jej i patentovat. Zkonstruoval též odpovídající náboje ráže 2,7×9 mm a snil o tom, že se z mrňouse stane oblíbený prostředek sebeobrany.
Novinka se na trhu objevila roku 1914 a Pfannl představil dvě verze – samonabíjecí se zásobníkem na sedm nábojů a jednorannou. Záhy se však ukázalo, že pistolka ani přímým zásahem agresora nezastaví. Celý náboj vážil 5,3 g, samotný projektil 0,2 g a při úsťové energii 4 J si sotva poradil s myší. S drobnými náboji se nešikovně manipulovalo a nabít zásobník představovalo nadlidský úkol. Hlaveň navíc postrádala vývrt, což způsobovalo mizernou přesnost i na krátkou vzdálenost.
Pfannl se nevzdal a propagoval „kolibříka“ coby ideální zbraň pro dámy do kabelky. Neměly mířit na hrudník nebo končetiny agresora, ale do obličeje. Zákaznice se však nechaly přesvědčit málokdy a vyrobilo se jen tisíc pistolek, které se dnes těší zájmu sběratelů.
Nejmocnější kanony
Za nejvýkonnější pistoli bývá považován legendární „pouštní orel“. I když většina fandů považuje Desert Eagle za izraelskou konstrukci, zrodil se v USA pod křídly společnosti Magnum Research. Zbrojovka Israel Military Industries design vylepšila a následně pistoli i vyráběla, ovšem v roce 2009 se produkce vrátila do Ameriky. Mezi typické rysy patří uzamčený závěr s odběrem prachových plynů z hlavně nebo rotační závorník s trojicí ozubů, které zapadají do vybrání na nástavci kované hlavně.
Desert Eagle střílí z jednořadých zásobníků, přesto má jeho rukojeť větší rozměry než u většiny ostatních pistolí. Ikonickou zbraň si můžete pořídit v řadě ráží, nejvyšší zastavovací účinek má v půlpalcovém kalibru. Zásobník pojme sedm nábojů .50 Action Express, v ČR obra s šestipalcovou hlavní (15,2 cm) seženete asi za 73.500 Kč.
Výsadní pozici Desert Eagla nicméně zpochybňují někteří lovci. Za nejmocnější pistoli považují jednoranný zlamovací Contender, určený právě pro nimrody a vyvinutý roku 1967 massachusettskou společností Thompson/Center Arms. Contender má řadu součástek zaměnitelných s loveckými kulovnicemi a od roku 1998 nabízí výrobce jeho druhou generaci, která má být uživatelsky příjemnější díky lepší ergonomii rámu, rukojeti i předpažbí (pistole je tak rozměrná, že tuto součástku potřebuje). Zájemci mají na výběr ze 40 hlavní, nejúčinnější zbraň kombinuje lauf o délce 14 palců (35,6 cm) a ráži .45-70 Government.
Kosmonauti proti medvědům
Zatímco nože s sebou astronauti do vesmíru nosí běžně, střelné zbraně byste na lodích hledali marně. Už proto, že výstřel může poškodit trup, vyvolat dekompresi a usmrtit posádku. Výjimku představuje pistole TP-82, která tvořila součást survivalového balíčku sovětských a ruských kosmonautů.
Atypická zbraň nebyla určena pro mezihvězdné dálavy. Měla usnadnit astronautům přežití poté, co by návratový modul přistál v sibiřské divočině. Do příchodu záchranářů by sloužila k obraně před predátory, lovu nebo poutání pozornosti akustickými signály. S nápadem vybavit posádky takovým nástrojem přišel Alexej Leonov – první člověk, který ve vesmíru vystoupil do volného prostoru. Dobře věděl, o čem mluví.
Když se roku 1965 s Pavlem Běljajevem vracel na Zemi v lodi Voschod 2, porouchala se automatika a modul přistál uprostřed tajgy. V –25 °C přežili tři dny, než se dostali do bezpečí. Součást jejich sady pro přežití tvořila 9mm pistole, avšak Leonov tušil, že proti medvědům nebo vlkům by s ní mnoho nepořídil. Proto z jeho popudu zahájil konstruktér Igor Skrylev vývoj specializované zbraně s trojicí zlamovacích hlavní. Vrchní dvě brokové měly ráži 12,5×70 mm a fasovaly se k nim lovecké i signální náboje. Spodní mohla pálit střelivem 5,45×39 mm známým z AK-74. Nechyběla ostrá čepel v podobě mačety, která tvořila součást odnímatelné pažby.
Vesmírný troják vážil 2,4 kg a dostřel atakoval 200 metrů. Sloužil v letech 1986 – 2007 a konec jeho kariéry měl kuriózní důvod. Staré náboje přestaly být použitelné a výroba nových vázla. Dnes tak mají ruští kosmonauti v balíčku pro přežití opět devítky: MP-443 a Makarov PM.
